S ostrovním domeček chceme mít i soběstačnost potravinovou. Kde jinde začít než u zeleninových záhonů, konkrétně permakulturních. Začali jsme tedy vyrábět vyvýšené záhonky, které jsme si umístili přímo před báráček, abychom měli zdroj co nejblíže. K dispozici u nás byly dvě traktorové pneumatiky, tak jsme si řekli proč je nevyužít. Každá má obdobný obsah: Na dno byly položeny tlustší klacky, dále shrabaný biologický materiíl, drobné klacíky či odřezky kůry stromů, sláma, stará hlína z rušených květináčů, posekaná tráva, zbytky z výroby jíchy, uleželá výživna hlína. Před navrstvením uleželé zeminy jsme celou masu prolili naředěnou jíchou. Po navrstvení výživné půdy jsme do každého záhonu nalili minimálně 60l vody než začala voda vytékat.
Zeminu jsme postupně ještě trochu dosypávali. No a pak přišlo osazování. Jeden záhonek byl zvolen jako bylinkový - trvalý, kam jsme zasadili i semínka na vyzkoušení. Druhý byl čistě zeleninový - pórek, květák, prokolice, celer, uprostřed vytrvalá stonková cibule. Bohužel jsem oba záhonky trochu předimenzovala, co se týče osazení, takže v plném rozkvětu se např.bylinky úplně ztrácely (např. tymián téměř nedostal šanci). Chtěla jsem i okurky, které jsem zasadila na kraj bylinkového záhonku s takovou myšlenkou, že se budou plazit dolů a po zemi. Byl to sice pěkný nápad, ale okurky se chtěly plazit spíše rovně po záhonku a i když jsem je neustále směřovala dolů, tak se stáčeli stále nahoru. Takže příště už takhle ne :). Samozřejmě co bych to byla za člověka, kdybych nezkusila melouny - vyrostly mi 3 minikuličky a jeden meloun do dlaně, který zčervenal jen z poloviny. Příště melouny ve skleníku, jednoznačně..
Záhonky jsou nyní již rok v provozu a zatím nemám negativnější zkušenost - nutno jen doplnit hlínu. Do zeleninového jsme letos nasypali piliny (ne úplně ty nejjemnější), tak uvidíme, co to udělá. Vytrvalá stonková cibulka vytrvala v pořádku, dokonce i na podzim přesazený divoký salátek se nevzdal a již vykukuje z podpilin. Letos pravděpodobně lépe dodržím vzdálenost jednotlivých rostlinek. Zajímavé bylo, že pórek nechtěl moc růst, dokud měl okolo sebe další zeleninku, ale když jsme ji sklidili, pórek začal hodně rychle nabývat na síle a na podzim byl již v hodně bujné podobě. Takové se v obchodech neseženou :). Také měly opravdu silné aroma, ještě nyní leží nějaký sáček nakrájeného pórku v mrazáku a čeká na zpracování.
Mám po letošní zimě dojem, že bez mrazáku asi v soběstačném baráčku nebudeme. Jedna si dcera oblíbila domací zmrzlinu z rozmixovaného ovoce a za druhé ty zásoby na zimu v podobě zmraženého pokladu jsou super.
